Památky
Erb
Nachází se na náměstí na budově bývalé radnice. V červenci v roce 1972 se jej snažil opravit chalupář, který měl pronajaté dvě místnosti k rekreaci v budově bývalého soudu.
Svisle půlený štít. Jeho levá polovina je příčně dělená. Horní pole je červené s bílým příčným břevnem, dolní pole je zlaté a v něm jsou zkřížená hornická kladiva přirozených barev, mlátek doleva navrch.Obec byla proslulá rozvojem rudného hornictví. Pravá polovina štítu je červená a v ní sv. Šebestián vzpřímeně stojící u suchého kmene, k němuž je připoután dozadu zkříženýma rukama. V těle sv. Šebestiána je pět šípů. Vše je v přirozené barvě.Svatý Šebestián je v erbu ,protože se pojí se vznikem názvu obce .Zakladatelem vesnice je Šebestián z Veitmile. Nad štítem je namalována červená arcivévodská koruna lemovaná hermelínem a vrcholící zlatým křížem.Vesnice byla povýšena na královské horní město císařem Rudolfem II.
Socha Dobrého pastýře
Nachází se na náměstí v parku, tento barokní sloup pochází z roku 1715. Do Hory Sv. Šebestiána byla dovezena v červnu roku 1988 z osady Rusová, která byla od roku 1961 částí obce Přísečnice. Socha byla postavena na náměstí v parku, kousek od místa kde dříve stával dřevěný kříž.
Sloup Nejsvětější Trojice
Nachází se na severním okraji města u silnice do Bezručova údolí, pochází z roku 1908 a je kopií staršího barokního díla. V roce 2022 byl prohlášen za kulturní památku.
V roce 2021 byl Sloup zrestaurován :
Památník padlým 1914-1918 a pomník Jana Heřmánka a Václava Kociána
Umístění: Hora Svatého Šebestiána, v parčíku uprostřed obce Původně pomník císaře Františka Josefa I. Foto zadní strany
Historicky se dochovaly dva dokumenty ,které se pojí s pomníkem.
- Dopis starosty ze dne 29. 10. 1926 na státní památkový úřad, kde žádá o schválení úprav pomníku, který chtěla obec rozšířit i na padlé z 1. světové války. Podle dopisu byl pomník zřízen 29. 6. 1879 tehdejším spolkem vojenských veteránů na památku padlých v letech 1848, 1859 a 1866.
- Dopis starosty ze dne 29. 10. 1926 (491.12 kB)
Zdroj: Státní okresní archiv Chomutov se sídlem v Kadani
- Dopis starosty chomutovskému landrátu ze dne 1. 9. 1941, týkající se péče o válečné pomníky a pamětní místa. Dopis obsahuje stručný popis pomníku ("... má tvar pyramidy, je z přírodního kamene a je obehnaný železným plotem ...“), podle kterého měl být pomník na dvou stranách opatřen jmény padlých a dedikačním nápisem. Podle dopisu byl na vrcholu pomníku původně umístěn rakouský orel z mosazi, který měl být odstraněn po vzniku ČSR a v roce 1940 odevzdán při sběru kovů.
- Dopis starosty chomutovskému landrátu ze dne 1. 9. 1941 (1.04 MB)
Zdroj: Státní okresní archiv Chomutov se sídlem v Kadani
Pomník Jan Heřmánek a Václav Kocián
štábní strážmistr JAN HEŘMÁNEK
+1938 obět henleinovského teroru.
Heřmánek Jan: *1895, zařazen na četnickou stanici Všetaty, v době krize 1938 odvelen na zesílení pohraniční stanice, zavražděn 15. září 1938 v obci Hora sv. Šebestiána. Pohřben v Úněticích u Roztok. Šlo o bývalého legionáře, který byl mimo jiné nositelem Čs. válečného kříže 1918.
(zdroj: Jindřich Marek: Vzdušní donkichoti; Svět křídel 2001)
Popis události ze dne 15.září 1938 zde:
https://www.codyprint.cz/padli/ces/ces08.html
http://magazin.reenactor.cz/na-hore-sv-sebestiana-cihala-smrt/
Dozorce FS: VÁCLAV KOCIÁN
+1945 bojovník povstání v Praze. Václav Kocian, *24.7.1909, +8.5.1945 (v noci ze 7. na 8.), desátník Finanční stráže (zdroj: kniha J. Marek, I. Pejčoch, J. Plachý a T. Jakl - Padli na barikádách, VHÚ Praha, 2015)
Pietní akce
Dne 28.5.2021 v 11 hodin se na náměstí konala pietní akce na uctění památky padlým příslušníkům Stráže obrany státu štábního strážmistra Jana Heřmánka a desátníka Finanční stráže Václava Kociána, kteří položili životy v naší obci.Paní místostarostka Lenka Králová pronesla proslov a paní starostka Ing. Lenka Štelcichová s doprovodem pana poručíka,který položil věnec upravila stužky.Byla to první pietní akce v naší obci a my bychom chtěly pokračovat v její tradici každý rok.
Popis události ze dne 15.září 1938 :
Neznámý záškodník zasáhl Heřmánka dvěma výstřely. První prošel srdcem, prorazil osmý obratel a projektil uvízl v těle, stejně tak jako druhý, který zasáhl levý horní lalok plic a prorazil dýchací trubici. Druhý člen jeho hlídky vojín v záloze Antonín Laburda měl štěstí v neštěstí. Byl zasažen střelou do břišní dutiny; střela prošla nejprve prázdnou sumkou na náboje a potom vnikla do těla, kde prostřelila tenké i tlusté střevo. Laburda však zranění po náročné operaci přežil.
Během války se nacisté s tímto "hrdinstvím" pochlubili v kronice Hory Sv. Šebestiána, ale na konci války stránky o Heřmánkově vraždě „kdosi“ vyřízl a zničil...
Václav Kocián, velitel družstva Stráže obrany státu Ulmbach, padl během Pražského povstání v boji s německými okupanty v květnu 1945.
Video ze zmíněné akce zde :
https://www.youtube.com/watch?v=OQgsg5IoswQ
Fotografie z akce najdete v naší fotogalerii.
Pomník Obětem 2.světové války
Památka na 110 padlých vojáků a místních občanů
Pomník Obětem 2. světové války
umístění Hora Svatého Šebestiána hřbitov
pomník byl postaven místním občanem v roce 1946 Radimem Veselým
Hrob neznámého vojáka Rudé armády
umístění Hora Svatého Šebestiána hřbitov
Budova bývalé radnice
Patrová stavba, která původně plnila funkci soudu a radnice, byla postavena v empírovém slohu kolem r. 1800. V ose hlavního průčelí (do náměstí) nad pravoúhlým kamenným portálem je osazena kartuše s městským znakem (erb obce). Původně na dům navazoval severně další objekt, č. p. 1.
Hostinec U zlatého lva
Strublův, nachází se na náměstí.
Stülpnerův pomník
Pomník nejslavnějšího pytláka Krušných hor.
Nachází se na křižovatce, před hraničním přechodem Hora sv. Šebestiána - Reitzenhaim do prava směrem na Kalek a po 200 m je po pravé straně u silnice.
Karl Stülpner, původně Carl Heinrich Stilpner, narozen 30. září 1762 v Německém Scharfensteinu kde 24. září 1841 zemřel. Voják pytlák, podloudník i fabrikant. Ochránce chudých. Byl přezdíván saský Robin Hood.Lidový hrdina opředený mnoha legendami.
Kříž u silnice
Nachází se na východním okraji Nové Vsi u silnice. Pochází z doby okolo roku 1700. Na jeho hranolovém podstavci jsou reliéfy Panny Marie, svatého Antonína Paduánského a svatého Jana Nepomuckého. V roce 2022 byl prohlášen za kulturní památku.
V roce 2021 byl Kříž zrestaurován :
