(1490? – 13.listopadu 1549)
byl český šlechtic z panského rodu Krabiců z Veitmile. Zastával několik významných úřadů ve službách krále Ferdinanda I. a působil jako horní podnikatel v Krušných horách.
Šebestián z Veitmile se narodil okolo roku 1490. Jeho rodiči byli Beneš z Veitmile a Bonuše, dcera Jana Calty z Kamenné Hory. Otec dosáhl povýšení vladyckého rodu do panského stavu. Šebestián měl tři bratry: Jana, Michala a Kryštofa. Roku 1516 se Šebestián z Veitmile oženil s Annou Glatzovou ze Starého Dvora. Narodili se jim synové Jan a Kříž.
Za Veitmilů došlo v Krušných horách k výraznému rozvoji hornictví. Samotný Šebestián je spojován se založením horních měst Hora Svatého Šebestiána, ke kterému došlo nejspíše ve dvacátých letech šestnáctého století, a Hora Svaté Kateřiny, která byla povýšena na město roku 1528. V Chomutově zahájil Šebestián z Veitmile pozdně gotickou přestavbu děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie a v renesančním slohu pokračoval v úpravách chomutovského zámku. V Postoloprtech založil tvrz, která byla předchůdkyní dochovaného zámku.
Kniha, která pojednává o rodech a jejich významných osobnostech majetkově, sociálně a kulturně spjatých s obcí Hora Sv. Šebestiána - jedná se o rod Krabiců z Weitmile
Recenze knihy Dvory a rezidence v proměnách času
(1859-1936)
Narodil se na Štědrý den 24. prosince 1859 ve Volarech. Matka Justina, rozená Baierová a otec Thomas Schreiber, který obchodoval se lnem, vychovali ze svého dítěte snad vůbec nejslavnějšího syna "šumavských Tyrol", jak se rodné obci také říkalo. On sám byl pro téma své záliby a badatelské práce, kterou byly mokřiny a slatě ve veškeré své nekonečné mnohotvárnosti, záhy po sousedsku přezdíván "Moormandl", totiž "močálový mužík". Vystudoval nejprve nižší gymnázium v Prachaticích, pak německé státní gymnázium a reálku v Budějovicích, následovala studia botaniky, geologie, fyziky a půdní kultury v Praze a Vídni. Učil na několika středních školách, než od roku 1895 až do svého odchodu do penze nepřetržitě působil jako ředitel zimní rolnické školy ve Stodu (Staab) u Plzně. Procestoval snad celou střední a severní Evropu za účelem zevrubného popisu snad všech typů slatí, které tam lze najít a prozkoumat. Roku 1899 založil v krušnohorské Hoře Svatého Šebestiána (Sebastiansberg) první rakouský ústav pro výzkum rašelinišť a také muzeum jim věnované. Nikdy nezapomněl na rodnou Šumavu a stal se vlastním zakladatelem hornoplánského Šumavského muzea, otevřeného v roce 1923. Horní Planá i Volary ho ostatně jmenovaly svým čestným občanem a on se po sedmdesátce roku 1930 přestěhoval do Českého Krumlova. Tam čtyři roky nato zemřela jeho věrná sestra Marie, která mu po 34 let vedla staromládeneckou domácnost. Dlouho ji nepřežil. Vydechl naposledy 8. ledna 1936 a dva dny poté po převozu z Krumlova spočinulo jeho tělo na hřbitově v rodných Volarech.
https://www.kohoutikriz.org/autor.html?id=schrei&t=p
(1895-1938)
štábní strážmistr
+1938 obět henleinovského teroru.
zařazen na četnickou stanici Všetaty, v době krize 1938 odvelen na zesílení pohraniční stanice, zavražděn 15. září 1938 v obci Hora Sv. Šebestiána. Pohřben v Úněticích u Roztok. Šlo o bývalého legionáře, který byl mimo jiné nositelem Čs. válečného kříže 1918.
(zdroj: Jindřich Marek: Vzdušní donkichoti; Svět křídel 2001)
https://www.codyprint.cz/padli/ces/ces08.html
(1909-1945)
desátník Finanční stráže
+1945 bojovník povstání v Praze. *24.7.1909, +8.5.1945 (v noci ze 7. na 8.), desátník Finanční stráže
(zdroj: kniha J. Marek, I. Pejčoch, J. Plachý a T. Jakl - Padli na barikádách, VHÚ Praha, 2015)
(1912-1942)
četník, podplukovník letectva RAF
narozen v obci Všeň
byl po obsazení Československa zatčen a 6 týdnu vězněn ve Vídni za službu v naší obci. Později byl propuštěn domů a následně se mu podařilo přes Rakousko, Jugoslávii a Bejrút utéct do Francie. Po kapitulaci Francie se přesunul přes Gibraltar do anglického Liverpoolu. Později byl přijat do RAF jako palubní střelec-telegrafista. Nad Německem a dalšími okupovanými zeměmi podnikl přes 30 bojových letů, kterého již opravňovaly na převelení k výcvikovým letkám do Kanady. I tak se v noci z 10. na 11.4.1942 přihlásil ke svému bohužel posledním bojovému letu nad Essen, kde bylo úkolem 311. bombardovací perutě zaútočit na největší německou zbrojovku Kruppovi závody. Z toho letu se bohužel společně s dalšími členy posádky, kterou tvořili Karel Kodeš,Josef Kalenský, Karel Rychnovský, Jan Peprníček a Josef Politzer již nikdy nevrátili. Nejmladšímu bylo 21 let, nejstaršímu 30. Místo dopadu letadla bylo v Holandsku. Celá posádka je pohřbena na britském válečném hřbitově v Bergen-op-Zoom.
posádka Vickers Wellington KX-Z Z8838:
Josef Hrdina,Karel Kodeš,Josef Kalenský, Karel Rychnovský, Jan Peprníček a Josef Politzer
(zdroj:pan Pavel Holomek potomek Karla Kodeše)
Více zde:
Policejní kalendář 1938 (233.46 kB)
http://www.rafaci.cz/?sekce1=cs_letci&sekce2=letci_raf
Bývalý ředitel bavorského hlavního státního archivu
německý historik a ředitel archivu
narodil se 12.12.1914 v Hoře Svatého Šebestiána jako první syn vedoucího rašeliny Josefa Hemmerleho, kterou vybudoval jeho otec. Jako student internátní školy navštěvoval humanistickou střední školu, jezuitskou školu , v Mariascheinu. Na Karlově univerzitě v Praze vystudoval filzofii, historii, němčinu a klasickou filologii a také hudbu, které se věnoval jako varhaník v Mariascheinu a poté v Praze .Ve stejném roce se oženil s chomutovskou učitelkou Margret Markelovou. Z tohoto manželství vzešli dva synové a dvě dcery. Zemřel 30. října 2003 v Eichenau , Horní Bavorsko.
(zdroj: wikipedie)
(1926)
rozená Walterová, se narodila 13. dubna 1926 v obci Hora Sv. Šebestiána. Její rodiče byli Němci. Otec byl listonoš, maminka si přivydělávala paličkováním. Paní Hurníková navštěvovala nejprve českou školku, v letech 1936-1940 školu německou. Otec, strýc i dědeček byli aktivními sociálními demokraty. Všichni byli po roce 1938 perzekvováni, strýc prošel několika koncentračními tábory. Po přestěhování do Chomutova bydlela paní Hurníková pět let s rodiči a mladším bratrem v jedné místnosti. V říjnu 1944 byla totálně nasazena u firmy Herold v Chomutově. Její rodina nemusela do odsunu. Hedvika Hurníková má 3 syny, od padesátých let až do důchodu pracovala ve mzdové účtárně v Pramenu. Je aktivní členkou Kulturního sdružení občanů německé národnosti.
(zdroj: www.pametnaroda.cz)
http://www.afa-dokumentace.usd.cas.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=26&Itemid=1