Obec Hora Svatého Šebestiána
Hora Svatého
Šebestiána
obec Nová Ves

Pozor! Změna provozní doby pošty dne 28.3.2024 otevřeno pouze od 8h do 11h. Odpoledne zavřeno!

Turistické cíle Krušných hor

Krušné hory

Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge, ve středověku staroněmecky Fergunna či Mirihwidu), jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km.

Krušné hory jsou kerné pohoří. Tvoří je nakloněná kra, jejíž jižní okraj byl vyzvednut podél zemského zlomu. Proto směrem k severu klesají pozvolně, zatímco na jihu jsou omezené 500–700 m vysokým příkrým svahem. Jejich nejvyššími vrcholy jsou postupně od JZ k SV : Počátecký vrch (821 m), Kraslický Špičák (991 m), Plešivec (1028 m), Božídarský Špičák (1115 m), Fichtelberg (1214 m), Klínovec (1244 m, nejvyšší vrchol), Jelení hora (994 m), Medvědí skála (924 m), Loučná (956 m) a Komáří hůrka (808 m).

Nejvyššími vrcholy podle nadmořské výšky jsou Klínovec (1244 m), Fichtelberg (1214 m) a Božídarský Špičák (1115 m). I podle prominence je na prvním místě Klínovec (748 m), na druhém a třetím jsou "netisícovky" Loučná (236 m) a Jelení hora (177 m). 

Česká strana Krušných hor je odvodněna k jihu do Ohře a Bíliny. Hlavní vodní osou je Ohře, která vstupuje do Krušných hor v Chebské pánvi. Má na svém horním toku značný spád a až teprve v oblasti Žatce se stává její tok pozvolným.

Hydrologie 

Mosteckou pánev odvodňuje Bílina, která pramení na úbočích hor severozápadně od Chomutova. Přijímá řadu dalších potoků jak z hor tak i během svého dalšího toku. Nejvýchodnější část je odvodňována Jílovským potokem, který Jílovským údolím teče k východu a v Děčíně se vlévá do Labe. Na horských potocích se nachází několik umělých nádrží, mezi ty největší patří Přísečnická, Flájská a Křimovská přehrada, sloužící jako zásobárny pitné vody. V pánvi je to pak vodní nádrž Nechranice, která je využívána i pro rekreaci.

Toky na severu netečou podél hor, ale směrem od hlavního hřebene pryč do německých nížin, postupně se však většina z nich sejde v řece Muldě. Jak Ohře, tak Mulda se vlévají do Labe; některé potoky na východě Krušných hor se vlévají do Labe přímo.

Klimatické podmínky

Podnebí v oblasti hřebene je drsnější, s prudkými bouřemi, s větry zejména na podzim a v zimě, se studenou zimou, s krátkým, několikatýdenním létem, které je však poměrně teplé. Průměrné teploty ve výšce 900 m jsou kolem 4 °C, v 1 200 m je to kolem 2,5 °C. V zimě jsou hory turisty vyhledávanou oblastí, sněhová pokrývka dosahuje místy až 4 m. Sníh tu padá až 100 dní v roce (ve výšce 1 200 m je to až 214 dní). Mrazíky se vyskytují i v červnu a v září.

Celkově v Krušných horách převládají severní a západní větry, vlhké a studené, které přinášejí rychlou změnu počasí, dlouhé zimní mlhy, které se vyskytují ve výšce kolem 700 m n. m., a to 90× – 124× do roka.

Množství srážek odpovídá poloze Krušných hor a jejich výšce. Na hřebenech tu ročně spadne 1000 až 1200 mm vody, v nižších polohách méně (více na německé straně). Krušné hory jako celek způsobují tzv. srážkový stín v oblasti podkrušnohorských pánví, tyto srážky pak dopadají až ve středních Čechách, ročně spadne tedy v pánevní oblasti jen kolem 500 mm srážek.

Fauna a flóra

Podkrušnohoří není nejvhodnějším místem pro volně žijící zvířata (pro své osídlení a hlavně průmysl). Lepší podmínky jsou v pohraničí a přilehlých zalesněných oblastech. Žijí zde zajíci (Lepus europaeus), ježci (Erinaceus europaeus), jezevci (Meles meles), jeleni (Cervus elaphus) a na Chebsku a Ašsku i daňci (Dama dama).

Rostlinstvo Krušných hor se v poslední době výrazně změnilo. Původní pralesovité porosty, tvořené smíšenými lesy, byly většinou během intenzivní těžby a zpracování rud vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami, které byly koncem 20. století těžce poškozeny průmyslovými imisemi (tzv. kyselé deště) a následným přemnožením hmyzích škůdců, vichřicemi se silnou námrazou. To vedlo k postupné likvidaci velké části lesů. Tyto holiny jsou v poslední době systematicky zalesňovány dřevinami, které lépe snášejí zdejší klimatické podmínky, a to břízami, modříny (Larix decidua) a stříbrnými smrky.

Plocha lesů zaujímá v Krušných horách 75 %, nejrozšířenějším stromem tu pak je smrk (Picea abies), ten vystupuje až do nejvyšších poloh (kleč je zde velmi vzácná), na velmi rozsáhlých plochách krušnohorských rašelinišť (zejména Božídarské rašeliniště) se daří v hojné míře borovicím, břízám a vřesu.

Z dalších rostlin zde najdeme např. vzácný náprstník červený (Digitalis purpurea), diviznu velkokvětou (Verbascum thapsiforme) nebo smetanku lékařskou (Taraxacum officinale).

Zdroj: Wikipedie

Turistické cíle v okolí :

možno vyhledat zde : 

https://www.kudyznudy.cz/kam-pojedete/severozapadni-cechy/krusne-hory-a-podkrusnohori

https://www.krusnehory.eu/mista

ČEZ Distribuce

ČEZ Distribuce – Plánované odstávky

Czech POINT

Logo Czech POINT

Mobilní aplikace

V obraze

Volně ke stažení:

Google playApp Store

Sociální sítě

Obce Hora Sv. Šebestiána a Nová Ves

facebook

Webkamera

 Hora Sv. Šebestiána

webkamera

     Windy.com

windy.com

na kole i pěšky

Aktuální počasí

dnes, čtvrtek 28. 3. 2024
slabý déšť 10 °C 2 °C
pátek 29. 3. zataženo 14/0 °C
sobota 30. 3. polojasno 16/5 °C
neděle 31. 3. slabý déšť 15/6 °C

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
1
4
2
5
2
6
2
7
2
8
2
9
1
10
1
11
1
12
1
13
1
14
1
15
1
16
1
17
1
18
1
19
1
20
1
21
1
22
1
23
1
24
1
25
1
26
1
27
1
28
1
29
1
30
2
31
1

Aktuální teplota

29.3.2024 00:03

Aktuální teplota:

3.6 °C

Vlhkost:

83.3 %

Rosný bod:

1.1 °C

Vyhledávač firem

Kontakt

č.p.3, 431 82 Hora Sv. Šebestiána

Telefon/fax: 474 695 131

E-mail: podatelna@sebestian.cz

ID Datové schránky:

ua6aq3t

Úřední hodiny

Pondělí:  7:00 - 11:00

                 13:00 - 17:00

Středa:   14:00 - 17:00

Starosta obce:

Ing. Štelcichová Lenka, tel.474 695 121

Mapa